Dámské oblečení

Len

CelostníMedicína.cz — Sat, 19 May 2012 23:06:18 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Někdo má vlasy jako len, někdo i oči. Tedy obvykle se to o očích dá říci jen tehdy, že se jedná o modře kvetoucí kultivar, protože v případě bíle kvetoucího by se mohlo jednat o rozvinutý šedý zákal posluchače, eventuelně i mluvčího (ale ani to například v telebedně nebývá tak vzácné, ovšem v jiné politické souvislosti a ne tak úplně na oku). U vlasů se jedná většinou o příměr s hrubými, nesnadno česatelnými a pevnými světlými a dlouhými vlasy, které mají určitou podobu s vlákny lnu sbíraného krátce po odkvětu z hustě setých porostů pěstovaných za účelem produkce těchto textilních vláken na chudších půdách vrchoviny a podhůří. Nejznámějším propagátorem lnu je Večerníček s Krtečkem, kterak si druhý jmenovaný organizoval dodávku svých nových pracovních kalhot – a to přeci zná každé malé dítě. A dokonce i většina pokročilých dospělců ve svém dětství shlédla tuto klasickou Krtečkovu instruktáž, neboť je to nádherně roztomilý filmově historicky nadčasový počin. Len se pro kvalitní vlákna zpracovává na pevné, odolné, hrubé a levnější textilie (plátno), nitě, koudel a další analogické produkty. Aby dobře rostl do metrové výšky, je ho potřeba hnojit na podzim chlévskou mrvou, která do jarní sadby ze sebe udělá pro len ideální hnojivo. Hnojíme-li však na jaře, tak to zořem (nářečně: zvořem) a proto vbrzku s hořem zaořem (nářečně: zavořem). Len je totiž zrovna na tohle citlivý. A také na plevely. Len ale kromě vláken umí udělat, když se nechá dozrát až do opadání listů, i semeno pozoruhodných vlastností, které neunikly našim hladovým a šikovným předkům už z mladší doby kamenné. Objevili, že obsahuje více než třetinu docela dobrého oleje, který však rychle žlukne a vysychá. Vyhazovat se ale včas nezkrmený nemusí, protože je z něj výborný konzervační lak na dřevo známý jako fermež. Přidáním barviv tak vznikla celá paleta všeobecně známých fermežových barev. Také se používá v kosmetice a úklidové chemii, mýdlech atd. Takže len je pro textilní a barvivářský průmysl velmi důležitou surovinou. A to lze navíc ze zbytků po vylisování připravovat obdobu mouky, použitelnou pro vysoký obsah bílkovin a škrobů pro krmení zvířat, která zase musejí udělat přeci pro pěstování to hnojivo… Jen je potřeba učinit technologické opatření pro odstranění jedovatého kyanovodíku, který se v malé míře pomalu uvolňuje z drcených semen hydrolýzou kyanogenních glykosidů, jejichž poměr je ve složení kolem 1,5 % a produkce kyanovodíku údajně asi do 1,5 g na kilogram semene lnu. Proto se podává drceného semene lnu zdravému člověku až 2 polévkové lžíce za den. Len je důležitou pomůckou alternativní medicíny a významnou potravinou. Proto je potřeba vědět, že ze semene nedrceného lnu se kyanovodík téměř nevylučuje. Zato se z něj za studena vylučuje značné množství slizu, které je uloženo hlavně pod slupkou semene. A sliz je veliký kamarád našich trávicích sliznic. Naše sliznice si slizu podobný hlen pro ochranu před vlastními trávicími šťávami tvoří samy. Když jim to ale při zánětech, katarech, podrážděních a poruchách nejde, tak použití slizu lnu zabrání natrávení vlastní tkáně. Zvláště ráno, kdy žíznivý a hladový organizmus v zájmu co nejrychlejšího získání živin dává do snědené potravy nejagresivnější trávicí šťávy. V místech nedostatečného chránění sliznic žaludku a dvanáctníku hlenem dodá před jídlem na lačno vypitý studenovodný až vlažnovodný výluh do těchto lokalit náhradní sliz. Žíznivé tělo si ho zde odebráním vody snadno zahustí a zvýší tak odolnost slizu před chemickým nárazem trávicích šťáv. Je to tak chytře zařízeno, že právě tam, kde je přirozeného ochranného vlastního hlenu nejméně, tak tam se nejsnadněji vstřebává voda z požitého slizu lnu a tak se trávicí orgány výborně automaticky chrání před svými vlastními nebezpečnými trávicími šťávami, které jinak snadno v nechráněném místě vyžerou třeba vřed nebo ve větším úseku hlenoledabyle chráněném až plošný zánět. Na stejném principu se ještě lépe lidově používá čerstvě vyždímaná škrobová šťáva z měli dužiny syrové brambory. Pro aplikaci ochrany sliznic je výhodnější namočit semeno lnu na hodinu až celý den do měkké vlažné vody, scedit a před většími jídly asi půl hodiny vždy decku až dvě vypít. Lze to ale vzít i se semenem dohromady. Nedrcené semeno lze při potížích se střevní prostupností a zácpou i sníst. Výhodnější je semeno nemáčené nebo jen krátce, aby pouštělo slizy až dál ve střevě. Poznamenávám, že máčené semeno lnu nejde kousat, protože vám mezi zuby vždy díky slizům klouže a uhne, takže ho prostě musíte jen tak polykat a kousání jen jako ze zvyku markýrovat. Nemáčené nebo jen čtvrt až půl hodiny máčené nedrcené semeno lnu je výhodné při zácpách pro svoji hladce slizovitou a zcela mimořádnou šetrnost a laskavost vůči střevu. Nabobtnalým slizem nám také snižuje pocit hladu a lze tento postup s výhodou využít i při hladových dietách, když není co jíst nebo za účelem hubnutí. Drcené nebo mleté semeno je ale naopak kalorická bomba plná koncentrované energie z oleje, bílkovin a škrobů. Ale jak jsme si již výše řekli, dvě lžíce za den vás nezabijí…, ani deset… Určitě vás potěší, že ještě nebyl zaznamenán a popsán případ otravy lnem (… můžete být první…). Při trávicích potížích spojených se záněty nebo zácpou se někdy doporučuje i zápar semene, při kterém se ale část slizů vyšší teplotou vysráží. Při stejných potížích se používá také drcené semeno, které ale takto velice rychle žlukne. Proto se ho musí nadrtit jen nezbytné množství nebo je vhodnější ho po nadrcení konzervovat zalitím kvalitním olejem jiným, například brutnákovým (imunita) nebo pupalkovým (estrogenní vliv). Tradičněji se do mletého semena lnu přidávala marmeláda, kompot nebo mléko a hned se to snědlo. Při použití drceného semena nebo oleje z něj existuje nebezpečí u lidí s citlivým žlučníkem, že si vyzkouší bolest křeče neúspěšně se stahující svaloviny tohoto orgánu, která mívá tři hlavní příčiny. Jednak nestažlivý žlučník plný kameniva nebo bahna, dále vysoký odpor žlučovodu vedoucího do dvanáctníku pro stažený vývod do dvanáctníku křečí nebo zánětem a konečně zanesený neprůchodný žlučovod. Potom je záchranným pásem nešťastného žlučopudného nešťastníka zeměžlučová směs s hořkými bylinami. Také by to šlo všechno uřezat nebo vyřezat. Za byliny a kvalitnější potraviny si musíte připlatit, ale uřezání vyjde klienta levněji a tedy zdánlivě výhodněji… Ono uřezat lze v indikovaných případech na těle kde co a je toho úctyhodný seznam; vyberte si dle vlastního uvážení… Pamatujte, že nikdy není člověk úplně zdravý, jen nedostatečně vyšetřený! Nálev ze semene lnu do 45° C se používal také při cukrovce, dně, hostci, chrapotu, dráždivém kašli, klimakterických a premenstruačních potížích, krvácení z plic, zácpě aj. Zevně zase na změkčování pokožky, ekzémy, na obklady při různých kožních afektech. Příkladně k urychlení dozrávání furunklů, vředů, píštělů, akné. Kloktalo se při všemožných problémech v dutině ústní a v krku. Přikládaly se obklady na prostatu, staré jizvy a zkusmo na cokoli rozbitého. Často se užívalo semeno vařené v mléce. Podobně se využívaly také mouce podobné zbytky po lisování semene. Zevně se aplikoval čerstvý lněný olej, který je zajímavý hlavně obsahem lignanů a esenciálních nenasycených mastných kyselin. Například na popáleniny se olej aplikoval v emulzi s vápenným mlékem, samotný na lupénku, ekzémy, suché vyrážky, akné, svědící kůži, kuří oka, bradavice, pásový opar, pro zvláčnění podkožních vaziv při podvrtnutích a na zduřelé uzliny. Vnitřně se lněný olej uplatnil při premenstruačním syndromu, vysokém tlaku, angíně pektoris, sklerotických změnách, lehké demenci, zácpě, cholesterolu, artritidě a dalších kloubních potížích. Nakonec nutno vždy setřít, aby nedráždil při vysýchání. Zajímavým uplatněním lnu je jeho překvapivě příznivý efekt při rakovinách. A to zvláště střev, trávicích orgánů, jater a výrazně méně i u ostatních typů rakovin. Zdá se, že jedovatý kyanovodík pravidelně postupně uvolňovaný v pro organizmus neškodné dávce, zasahuje nádorové buňky díky jejich zvýšené látkové výměně razantněji než ostatní tkáně a pro rakovinovou tkáň je tak toxický mnohem více než pro zdravou. Rozpadající se nádorové buňky jsou odstraňovány bílými krvinkami, které se je naučí rozpoznat a potom mnohem snadněji identifikují metastázy a eliminují i je. Tento model účinku podporují i lidově léčitelské zásahy pomocí semen meruňky nebo hořkých mandlí (vitamín B17), u nichž je ale větší a tím nebezpečnější problém s fluktuacemi koncentrací kyanovodíku než u lnu, který ho uvolňuje stejnoměrněji a dlouhodoběji, pro organizmus šetrněji. V tomto případě je doporučena jako základní dávka 1-3 polévkové lžíce semene lnu drceného na tříštivém kávomlýnku například na mixéru, které se ihned smíchají s jednou lžící (asi 10 ml) měsíčkového oleje (MO+), ostropestřecového oleje (OO) nebo alespoň lněného a 1-4 lžícemi tvarohu nebo bílého jogurtu, což zlepší výdej trávicích šťáv a tím proces hydrolýzy glykosidů. Jídlo je to takové tříchlapové – dva vás drží a jeden krmí. Užívá se 1-3xD podle indikace choroby, celkové hmotnosti, sešlosti, věku a odhadu odborného lékaře, za kolik dnů asi umřete. Samozřejmě bych osobně doporučil množství dalších doplňujících doplňků, životosprávních pravidel a nelevných bylinných přípravků, zvláště ostropestřecové kaše (OO-KH, protože ostropestřec údajně omezuje růst cév do nádorů). Faktem je, že za to lze obdržet sice logickou, leč toliko naději. V případě, že jste opuštěni zdravotním systémem do několikatýdenního domácího dožití po neúspěšném vyzkoušení všeho oficiálního – proč ne? Když toto děláte jako dvouměsíční kůru v prevenci rakoviny jednou za 2-3 roky, postačí 1-2xD. Len se na první pohled nezdá, ale je to borec. Nu, každý dříve neúspěšně stoličně (nejedná se o vodku...) vyměšující stařec nebo vítěz nad rakem mi dá za pravdu. Celková nabídka přípravků obsahující len setý.

Nová studie odhalila, že drahá magnetická rezonance, do které jsou ženy nuceny z důvodu vyšetřeni rakoviny prsou, nemá žádný lékařský benefit

CelostníMedicína.cz — Fri, 18 May 2012 22:05:32 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Magnetická rezonance, známá také pod zkratkou MRI (z anglického "magnetic resonance imaging"), je stále více využívána za účelem vyšetření rakoviny prsou, stejně tak se stále více využívá při samotné operaci prsu v případě, že rakovina byla zjištěna. Evidentně to znamená, že náklady na zdravotní péči prudce narůstají, jelikož více a více ženám je kromě mamografie doporučena také magnetická rezonance. Nátlak začal v roce 2007. V tom čase stálo, dle the New York Times, vyšetření prsou magnetickou rezonancí 1 000 až 2 000 amerických dolarů, a někdy dokonce víc – je to nejméně desetinásobek nákladů na běžnou mamografii. Takže za každých milion vyšetření prsou magnetickou rezonancí, které jsou každoročně v USA uskutečněny, vzrostly náklady na zdravotní péči jen z tohoto jediného důvodů o nejméně jednu miliardu dolarů. Jen někdy, ale ne vždycky, jsou tato vyšetření hrazená ze zdravotního pojištění. Samozřejmě, i přes tyto enormní náklady, jediným důvodem, proč by měli lékaři a léčebná centra přesvědčovat ženy, aby podstoupily toto drahé vyšetření, by měla být existence přesvědčivého důkazu, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí má vynikající výsledky v odhalování rakoviny prsou a/nebo v její léčbě. Ale to není pravda. Ačkoliv může být těžké tomu uvěřit, tady je šokující pravda, tak jak byla publikována v prestižním lékařském magazínu The Lancet. Monica Morrow, společně s kolegy z newyorského centra pro léčbu rakoviny (Memorial Sloan-Kettering Cancer Center), provedla pečlivý výzkum posledních deseti let. Jejich cílem bylo prozkoumat tvrzení, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí při hledání a léčbě rakoviny prsou je skutečně efektivní. Zjistili ale pravý opak. Je jenom málo nebo téměř žádné důkazy, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí by bylo pro většinu žen prospěšné. Ve skutečnosti tedy neexistují žádné objektivní důkazy, které by potvrdily, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí je obzvlášť účinnou pomocí při operaci se zachováním prsu. Přemlouvání žen k vyšetření prsou magnetickou rezonancí bez důkazu, že to zvýší jejich šanci na vyléčení Nová studie ukázala, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí může být přínosným v případě žen, které mají vysokou pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu z důvodu dědičných předpokladů. Nicméně, podívejme se na toto tvrzení z hlediska dlouhodobého přežití klientek. Dle vyhlášení v médiích, výzkumníci poukázali na to, že zatímco vyšetření prsou magnetickou rezonancí u těchto rizikových žen může odhalit tumor, který nebyl odhalen mamografem a ultrazvukem, „jenom málo víme o tom, zdali má tato lepší detekce nějaký vliv na vyléčení.“ Dle výsledků výzkumného teamu, to že vyšetření prsou magnetickou rezonancí je přesnější, ještě neznamená lepší výsledky operace, stejně tak neznamená lepší prognózu u žen, u kterých bylo toto vyšetření uskutečněno před operaci. „Dostupná data nenasvědčuji tomu, že by magnetická rezonance zlepšovala účinnost při operaci se zachováním prsu nebo, že by zvyšovala pravděpodobnost dosáhnutí negativních okrajů (tedy, že na okraji resekce nejsou nalezeny žádné rakovinotvorné buňky) při následném chirurgickém zákroku.“ „Magnetická rezonance je v posledních letech velice využívána, jelikož se předpokládá, že její zvýšená citlivost při odhalování rakoviny zlepší vyhlídky pacientů na vyléčení,“ říkají autoři tiskové zprávy. Co je ale rozhodující: bylo zjištěno, že neexistuje žádný konkrétní důkaz, že by vyšetření prsou magnetickou rezonancí (které odhalí rakovinu u vysoce rizikových pacientek) vedlo k tomu, že tyto pacientky budou žít déle než by žily, kdyby toto vyšetření nepodstoupily.

Jaké hodinky budou hitem v roce 2012?

Hodinky.cz - hodinářský magazín — Fri, 18 May 2012 07:00:00 +0000

Jako každý rok, tak i letos vám přinášíme žhavé novinky ze světa hodinek. V oboru hodinářství je určující veletrh Baselworld v Basileji , kde se představují aktuální trendy. A na co se tedy můžeme těšit v roce 2012? Hodinky se zvířecími motivy Módní přehlídky přišly s kolekcemi pro jaro – léto především s motivy hadí kůže a imitací jiných kůží . Tento trend se vyskytne nejen na kabelkách, botách, ale i špercích...

Jaké hodinky budou hitem v roce 2012?

Hodinky.cz - hodinářský magazín — Fri, 18 May 2012 07:00:00 +0000

Antibiotika - Zázračná zbraň přestává zabírat

CelostníMedicína.cz — Thu, 17 May 2012 22:03:03 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Objev antibiotik se považuje za největší pokrok v oblasti zdraví od zavedení moderní kanalizace. Dokážete si vůbec představit, že jediné škrábnutí dříve mohlo znamenat infekci a smrt? Jenže původci nemocí jsou stále odolnější a lékaři ztrácejí jednu část antibiotického arzenálu po druhé. Přestávají totiž zabírat! Hrozí, že vůbec nebudou účinkovat? A kdy je tedy brát a kdy se jim naopak vyhnout? Objev penicilinu – náhoda či chyba Antibiotika jsou sice vymožeností 20. století, ale už 2500 let př.n.l. používali staří Číňané k léčbě infekcí obklady z plesnivého sojového mléka. Stopy antibiotik byly nalezeny i v kostrách starověkých Egypťanů.Ve středověku chirurgové přikládali na rány plesnivý chléb. Skutečný vědecký rozvoj antibiotik však začal až jednoho deštivého odpoledne v září roku 1928. Tehdy si skotský bakteriolog Alexander Fleming povšiml jedné z mělkých skleněných misek, v nichž pěstoval bakterie. Zapomněl ji umýt a teď se tam šířila zvláštní zelená plíseň. Kolem ní se táhla průsvitná vrstva, kde žádné bakterie nerostly. "To je zvláštní," prohlásil prý udiveně. Právě objevil první antibiotikum na světě. Tento muž je objevil Alexander Fleming (1881-1955) Narodil se ve skotském Lochfieldu v rodině farmáře. Učení mu šlo dobře, a tak bez obtíží vystudoval lékařství v Londýně. V jeho životě hrály velkou roli náhody. Ta první se odehrála v roce 1902, kdy na školu nastoupil Almtothe Wright. Fleming sice udělal potřebné zkoušky na chirurga a v nemocnici bylo i volné místo, Wright však pro svoje střelecké družstvo potřeboval dobrého střelce. A tím Fleming byl. Tak se dostal do Wrightovy laboratoře a věnoval se výzkumu. mimo jiné stafylokokům. A tady se odehrála ta druhá náhoda. Na špatně umytých Petriho miskách se objevila plíseň, která zabila všechny bakterie v okolí. A tady byl počátek zázračného léku později nazvaného penicilin. Za penicilin Fleminga povýšil král Jiří VI. do šlechtického stavu a v roce 1945 obdržel se svými spolupracovníky Nobelovu cenu. Alexander Fleming zemřel 11. března 1955 na srdeční infarkt. Byl prohlášen národním hrdinou a jeho ostatky uloženy v Katedrále svatého Pavla v Londýně. Zrodil se základní lék Fleming usoudil, že se do laboratorní misky dostal oknem nějaký výtrus a usadil se v ní. Dalším zkoumáním zjistil, že tato plíseň vylučuje jakési žluté kapky, které ničí bakterie stejně spolehlivě jako plíseň sama. A to dokonce i zředěná až v poměru 1:800. Plíseň později pojmenoval Penicillium notatum, pro podobnost ke štětci (latinsky penicillus). Název se následně zkrátil na penicilin. Ovšem cesta penicilinu nebyla jednoduchá – Fleming nedokázal vyvinout techniku, jak získat čistý penicilin, a tak se tento skvělý lék ještě víc než deset let nevyužíval. Až v roce 1941 badatelé Howard Walter Florey a Ernest Boris Chain ověřili jeho výsledky laboratorně na zvířatech a posléze na nemocných lidech. V roce 1942 jej začaly vyrábět největší farmaceutické firmy, o rok později se už dodával do armády na léčení raněných. Lidé jásali, že tím lidstvo navždy získalo zbraň proti infekčním nemocem. Lékaři doufali, že penicilin porazí i rakovinu a tuberkulózu. Další antibiotika byla objevována jako na běžícím pásu.

Letní příliv šperků

Sperky.cz - klenotnický magazín — Thu, 17 May 2012 07:00:00 +0000

Léto se nám kvapem blíží a tak je nejvyšší čas doplnit šatník letními módními kousky v podobě oblečení, bot, kabelek ale i šperků, které k outfitu neodmyslitelně patří.
Mořský koník, plavky nebo třešně…
K letošním prázdninám náleží vše, co je s létem spojené. Výrobce šperků Esprit nezapomíná na takové drobnosti jako jsou přívěsky s motivy vrchního i spodního dílu plavek, záchranného kruhu…

Alergie? Jiný pohled

CelostníMedicína.cz — Wed, 16 May 2012 22:03:16 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Celostní medicína vidí lidský život a všechny nemoci jako harmonický, zákonitě provázaný komplex psychiky a jednotlivých tkání na pozadí vrozených (karmických) sklonů. Také moderní klasická medicína již několik desetiletí uznává propojenost psychiky a tělesných chorob – tzv. psychosomatická onemocnění. Existuje i zkratka PNEI, což značí psycho-neuro-endokrino-imunitní osu. Každá myšlenka či emoce vytváří v mozku specifické řetězce aminokyselin (tzv. neuropeptidy), jež můžeme považovat za jakousi buněčnou řeč. Každé hnutí mysli se tedy okamžitě zhmotní do této formy a krví doputuje k buňkám, které jsou na ně citlivé a dokážou je „číst“ nebo jim „naslouchat“. Funguje to jako klíč a zámek. Například buňky ledvin více slyší na strach, partnerský nesoulad, jaterní zase na agresivní podněty, vztek apod. Když psychické podněty trvají delší dobu, mohou v příslušné tkáni vyvolat onemocnění. Celostní medicína Proč tak obšírný úvod? Protože i alergické reakce mají zdroj v tomto celostním systému. Jsou doklady o tom, že člověk v hlubokém bezvědomí nereaguje alergicky při kontaktu s látkou, na kterou je jinak alergický. To jasně dokládá, že původ alergie je v psychice. O tom píše řada autorů zabývajících se psychoanalýzou, např. Rüdiger Dahlke ve známých dílech Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol aj. Alergie je jednou z poruch imunity a ta je, jak jsme si řekli, úzce propojena s psychickými vlivy. Já pro názornější představu používám poněkud zjednodušenou klasifikaci imunitních poruch. Rozlišuji imunitu slabou (časté infekty či chronické infekční nemoci), kdy je imunitní systém nevýkonný, imunitu zmatenou (tzv. autoimunitní choroby), kdy imunita napadá vlastní tkáně, a imunitu hysterickou, což je právě alergický způsob reakce na běžný neškodný podnět, jako je pyl, chlupy, roztoči či různé potraviny. Jakýkoliv příznak nemoci, tedy i alergie, má zákonité opodstatnění, jímž k nám hovoří naše podvědomí. Malý příklad: Alergická reakce na pyly, vejce či srst koček a psů má společný jmenovatel – sex. U pylů jde o rozmnožování rostlin, u vajec o nový život opeřence a kočky a psi reprezentují šelmy, tedy pudovost. Majitel(ka) tohoto velmi běžného typu alergie má tedy hluboký psychický blok v oblasti sexu. Nedokáže se zpravidla přirozeně uvolnit, v této otázce je nepřirozený(á) a hraje roli… Je zajímavé, že těmito alergiemi trpí lidé na Západě. Lidé necivilizovaní či primitivní takové projevy nemají. Snad proto je tak obtížné alergie léčit. Chemické léky typu antihistaminik, bronchodilatancií či hormonů pouze tlumí alergické projevy. Podstaty se ani zdaleka nedotknou. Homeopatické symptomatické léky (Poumon histamine, Pollens, Nux Vomica, Sabadilla, Allium cepa, apod.) obdobně působí jen na projevy, nikoli podstatu, alespoň však s tím rozdílem, že nepoškozují organismus. Léčit alergie je možno psychoterapií, prací s podvědomím, konstituční homeopatií či autopatií. Rozhodně je nutné si uvědomit (týká se to i některých lékařů), že příčina alergických potíží není v okolním světě, tedy v tzv. alergenech, nýbrž v nás samotných… Celková nabídka přípravků na alergie.

Rozumné a praktické rady

CelostníMedicína.cz — Wed, 16 May 2012 08:06:49 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
To, že jsme něčemu po dlouhá léta věřili, ještě neznamená, že to musí být pravda. První pravidla přijímáme od svých rodičů a učitelů, kteří se nás snažili vybavit radami, jež nás ochrání při styku s okolním světem. V těchto radách se často vyskytují slova jako „měl bys a neměl bys“ nebo „musíš a nesmíš“. Poučují nás o nebezpečí ohně, silnic, že se nesmí chodit na kraj skály, nebo mluvit s neznámými lidmi a jsou to dobré rady, které nám pomáhají se cítit bezpečně. To, co patří mezi tzv. rodinná úsloví nebo přesvědčení, může jejich příjemce na celý život ovlivnit. Některé poučky vyslovené s dobrým úmyslem pomoci může dítě špatně pochopit, protože ještě neumí dobře rozlišovat, kdy je použití určitého pravidla vhodné a kdy nikoli. Taková přesvědčení se ukládají do paměti a mohou ovlivnit naše jednání o mnoho let později. Přijde čas, kdy je třeba pochybovat o pravdivosti těchto pravidel a podívat se, zda platí i v současných podmínkách a odpovídají naší vnitřní pravdě. Od rodičů i jiných osob, které se o nás starají, dostáváme mnoho rozumných a praktických rad, ale některé, které se hodily v době našeho dětství, už prostě neplatí. Kamenem úrazu je často strach. Stojí za to se však rozhodnout najít odvahu a opustit zastaralý hodnotový systém. Velmi často jsme rozhodně odmítali rady, které jsme slýchali v dětství a najednou slyšíme, jak je vnitřní záznam nebo přesvědčení, které je uloženo v paměti a nahradit jej novým. Pravidla a systémy přesvědčení je třeba čas od času zhodnotit a zjistit, zda jsou ještě nadále v harmonii. Paměť je jen pomůcka a ne zákon, a měli bychom ji čas od času zásobit novými potřebnými informacemi. Změna paměťových záznamů není snadná a vyžaduje mnoho odvahy a vytrvalosti. Je smutné, že i dnes, v dospělosti, potřebujeme skrývat své skutečné pocity a nedovolíme si ukázat své obavy a úzkosti. Jestliže v mládí slýcháme, že jenom nafoukanec se chlubí svými úspěchy a neustále jsme kritizováni a trestáni za každý nezdar, zvykneme si a naučíme se trestat sami sebe prakticky bez ohledu na to, co děláme. Jakoukoliv chválu pak popíráme a odmítáme. 90% lidí se upíná k okolí, ne k sobě. Blok z dětství je největší omezení. Jsou pouze někteří, kteří překročí hranici a nebojí se. Zvítězí pocit nad rozumem. Duše je silnější. Prožívejte svůj život ve shodě s tím, jaké světlo je ve Vás, nebo shoříte. Z pohledu duše není žádný neúspěch, jen pohyb. Ale na úrovni osobnosti jsme postaveni před skutečnost: Úspěch nebo selhání. Dát najevo své pocity nebo zůstat zticha. Radost nebo smutek. Aktivita nebo zahálka. Pokud si sami sebe nevážíme, budeme se stále setkávat s lidmi, kteří nás budou utvrzovat v tom, že „nejsme dost dobří“. Když jsme nejistí, budeme potkávat lidi, kteří jsou také nejistí a hledají někoho, kdo má ještě méně sebedůvěry než oni, což jim dělá dobře. Tvůrci svých iluzí jsme my sami. Vězíme v kolotoči událostí na základě našich reakcí. Když jsme byli malí, říkali nám, že sedět a být zticha je dobře, kdežto běhat a smát se je špatně. Je to úplně obráceně! Ukázka z knihy Labyrint zdraví. Knihy o zdraví naleznete v naší nabídce.

Susacův syndrom

CelostníMedicína.cz — Tue, 15 May 2012 23:35:36 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Susacův syndrom je autoimunitní onemocnění postihující nejmenší cévy a kapiláry v mozku, v sítnici oka a ve vnitřním uchu. Důsledkem zánětu je postupné poškozování tkáně - tzv. ischemické poškození, jež vzniká důsledkem snížení průtoku krve a kyslíku. Vlastní imunitní systém pacienta mylně útočí proti výše jmenovaným tkáním svého těla. Nemoc se bude projevovat podle rozsahu a místa napadení touto autoimunitní nemocí. Rozlišujeme tedy příznaky mozkové, které se projeví různými poruchami funkcí a neurologickými příznaky. Příznaky oční budou provázet poruchy vidění a příznaky vnitřního ucha se budou projevovat ztrátou sluchu, závratěmi a projevy šumění, pískání či hučení v uchu. Průběh a prognóza nemoci je závislá na včasném rozpoznání autoimunitní podstaty a zastavení působení protilátek na endotelové buňky popsaných céviček.Syndrom je pojmenovaný po Dr. Johnu Susacovi z Winter Haven, FL, který jej jako první popsal v roce 1975. Susacův syndrom se často špatně diagnostikuje. Mnoho času uplyne v neprospěch pacienta, když se první příznaky projevují coby netypické migrény, Meniérova nemoc, nebo dokonce jako psychiatrické onemocnění. Na syndrom se pomýšlí až při podezření na různé atypické roztroušené sklerózy (RS), neobvyklé demyelinizační onemocnění, nezánětlivé cerebrovaskulární onemocnění, autoimunitní revmatologické nemoci, či onemocnění nádorové. Syndrom se někdy skrývá pod obecným označením encefalopatie.V ideálním případě by měla být léčba založena na: Přesné představě o příčině onemocnění - to je stále základním problémem a chápání příčiny je velmi neúplné. Dosud není žádná komplexní, systematická a prospektivní studie klinických příznaků, klinického průběhu a léčby tohoto syndromu a nebyly provedeny žádné kontrolované léčebné studie. Proto léčba zůstává stát na historicky neefektivním postupu při použití imunosupresivních prostředků s cílem alespoň zastavit zákeřný postup protilátek a zpomalit tím poškození. Celková nabídka přípravků na posílení imunitního systému.

Příručka pacienta 29 - O propojení emocí se zdravím nebo nemocí

CelostníMedicína.cz — Mon, 14 May 2012 22:08:36 +0000

Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Někteří lékaři zjevně pohlíží na lidi spíše jako na souhrny orgánů než na komplexní, myslící a cítící bytosti. Věnují jen malou péči tomu, aby vás poznávali jako osobnost, zajímali se, s čím si děláte starosti, jaká je situace ve vaší rodině, zda nemáte finanční potíže, či zda ve vašem životě nejsou nějaké další stresové faktory. Je záležitostí posledních let, kdy hodně lékařů začíná připouštět spojitost mezi emocemi a zdravím, spojitost, kterou si jejich pacienti intuitivně rozvíjí celé roky. Pomalu a zdráhavě lékařská profese přijímá spojitost mezi stresem a vředovou chorobou, ale mnoho lékařů ještě nepřijalo fakt, že váš dobrý emoční stav může ovlivnit jakoukoliv fázi ve vašem životě. V těchto dnech se začínají hodně vyskytovat studie, které dávají do souvislostí stres s různými zdravotními problémy. Zde jsou některé příklady: lidé při stresové zátěži jsou mnohem náchylnější k obyčejnému nachlazení, častěji se u nich projevuje vysoký krevní tlak, mají více infarktů nebo trpí víc opakovanými výskyty zhoubných nádorů v oblasti hrudníku. Praktičtí lékaři často zastávají názor, že jejich povinností je v prvé řadě se ujistit, že jejich pacienti nemají "lékařskou" příčinu svých chorobných příznaků. Jen pokud všechna vyšetření vyzní negativně, začne lékař uvažovat o přítomnosti psychologických faktorů - nebývá tomu tak ale vždy. Pokud by lékař přijal porozumění psychologického působení na tělesné choroby už od samotného počátku své analýzy, mnoha přebytečným vyšetřením by se takto dalo vyhnout. A mnoho pacientů by s takovým postupem bylo mnohem více spokojených. Ale pokud by lékař uznal předpoklad, že stres nebo deprese mohou být přídavnými faktory vzniku chorob, neznamená to, že by tím měl popírat opravdovost pacientova strádání. Lékaři se možná cítí nesví, když mají diskutovat o faktorech, které považují za "nevědecké", jako třeba emoce. Někteří cítí, že by nevěděli, co dělat s podobnou informací, kterou získali od pacienta. Jiní mívají obavy, že jejich pacienti by se cítili poškozeni nebo si budou myslet, že jejich stesky nejsou brány vážně. Podle mé vlastní zkušenosti je většina pacientů ráda a zbaví se břemene, když mohou diskutovat o těchto věcech a pochopit jejich podíl na zdravotních potížích. Jedním z největších problémů je, že obcházením zjištění pacientova psychického stavu bývá pomíjena potenciálně smrtelná choroba - deprese. Podle výzkumů lékaři selhávají při diagnostice psychické choroby v rozsahu od 45 do 90% všech případů, se kterými se setkají. Většina lidí, kteří trpí depresí, nejdou za psychiatrem, ale obracejí se na ordinace lékařů primární péče, jako jsou rodinní lékaři nebo internisté. A velmi často si takoví pacienti vůbec nestěžují na depresi. Podobně jako mnoho lidí bez deprese i oni si stěžují na bolest hlavy, problémy se žaludkem nebo na únavu. A protože se příznaky deprese skutečně překrývají s mnoha jinými chorobami, mají lékaři často snahu provádět některá vyšetření, která by vyloučila jiná vážná onemocnění. Jestliže se však lékařům nepodaří rozeznat depresi a ona přítomna je, důsledky mohou být až tragické. Zmýlená při diagnóze deprese zpravidla vede k nadbytečným laboratorním testům a co je ještě důležitější - ke zbytečnému strádání a v mnoha případech i k sebevraždám, jimž bylo možné zabránit. Deprese je téměř vždy léčitelná. Každý rok se tisíce lidí vrací zpět z pokraje sebevraždy, aby žili spokojený a produktivní život. Deprese často vede přímočaře k diagnóze, pokud lékař věnuje chvilku tomu, aby položil několik prostých otázek. Jak vám chutná jídlo? Jak spáváte? Jste smutný? Pláčete hodně? Pomýšlíte někdy na sebevraždu? Někdy jen stačí, když praktický lékař vytvoří atmosféru, z níž pacient cítí jeho vůli naslouchat. Jestliže žena řekne, že její manželství je jako na skále, lékař by mohl reagovat otázkou: "Co se vlastně děje?" A tím ji povzbuzovat k vylíčení podrobností. Jestliže však lékař reaguje: "Hmmm. A kde vás něco bolí?", pacientka zřejmě pomlčí o svých partnerských problémech a příležitost k rozlišení její deprese může být ztracena. Protože by lékaři neměli pomíjet diagnózu deprese, radím všem potenciálním pacientům - pokud si myslíte, že máte depresi, řekněte to. Pokud váš lékař tomu nebude naslouchat, najděte si raději jiného. (články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR) Celková nabídka přípravků na depresi.